~ EDIT 13. 1. 2017 ~
Blog je sice neaktivní. Ale pořád žije!


SD - Kapitola 20. 1/2

17. července 2014 v 16:33 | Lauren |  Lyconyové: Strážci duší

Ahoj. Po delším uvážení přidávám pro zájemce novou kapitolu SD. :) Předem ale upozorňuji, že jestli budu s příběhem pokračovat, některé věci trochu pozměním. Hlavně bych chtěla zredukovat počet postav, protože ne všechny jsou pro děj bezprostředně důležité a zbytečně se vám potom ta jména pletou. Potom se předem omlouvám - v poslední době mi dělá strašný problém psát v minulém čase (viz prolog k SH, to bylo utrpení). Tahle kapitola je původní, stará nějaký ten rok. Ale z výše zmíněných důvodů jsem to nevydržela a přepsala text do přítomnosti. Je hloupost to takhle uprostřed povídky měnit, ale když se budou SD nadále líbit, možná je přepíšu kompletně. Kapitolu jsem rozdělila do dvou článků, protože je poměrně delší a podle mě se to lépe čte po menších kouscích než všechno najednou. :)
PS1: Znovu podotýkám, že kromě slovesného času jsem tam téměř nic neměnila, je to původní verze. Tak to podle toho vypadá. Pořád mi to přijde takové.. naivní. Ale to se snad brzy změní. Příští kapitola by měla být jedna z nejzlomovějších, která odstartuje spoustu nových událostí. A navíc - čeká na vás kapitola věnovaná jen a jen Elledärovi, takže se - konečně - možná dozvíte i něco o něm. Jestli tedy budete mít náladu to číst. :)
PS2: Na začátek jsem připojila několik odstavců z předchozí části, aby to lépe navazovalo.



Protože už uplynula dost dlouhá doba od zveřejnění poslední kapitoly, pokusím se ve zkratce shrnout, v jaké situaci se momentálně nacházíme:
Liss dávno úspěšně utekla z pracovního tábora na Severu a teď tráví čas se skupinkou Strážců duší vedenou Elledärem. Ti se schovávají před nenávistí lidí, kterou vyvolali, když s nimi odmítli spolupracovat a bojovat v jisté velké bitvě. Zjistili jsme, že existuje jakýsi "Zrádce", původní velitel Strážců. A právě on může údajně za to, že jsou teď Strážci hromadně vyvražďováni. Ale kde teď je, to nikdo neví. Liss stále touží najít svého ztraceného mladšího bratříčka Aleca, ale rozhodla se současně pomoct také Strážcům. Proto s nimi nadále zůstvává a zdokonaluje se v sebeobraně, aby si v případě nouze dokázala poradit. Jenže se stane neočekávaná věc - na území Elledärovy skupinky někdo zaútočí. Vychází najevo, že je to Strážkyně z jiné smečky. Společnými silami ji zastaví..
Pro lepší orientaci v postavách:
Elledär - vůdce smečky; hrdý, odtažitý, má svá tajemství, která už brzy vyplují na povrch
Tiamät - "sestra" Elledära; tvrdá, cílevědomá, má slabost pro Liss a alergii na Demöthiho
Demöthi - jmenovec hrdiny ze SH; vtipálek, provokatér, upnutý na Tiamät
Isi - léčitelka Elledärovy smečky; mírná, obětavá, bojí se lidí - více o ní v následující kapitole
Kyra - nejmladší členka skupiny; pod ochranou Isi
Chu'si - nejvýbušnější článek smečky; je slepá, přes oči nosí šátek, i bez toho ale dokáže dost dobře bojovat
Ithäki - hlavní stratég; tichý, přemýšlivý, jeho poznávacím znamením je čelenka ve vlasech
Elsu - Strážkyně z cizí smečky; rychlá, předvídavá, umí dobře zacházet s lukem - více o ní v následující kapitole


Kapitola 20. - Část 1.

Ithäki prudký výpad blokuje, zabraňuje jí v dalším pohybu. Jako donucovací prostředek používá její vlastní šíp.
"Pusť mě!" Vyštěkává dívka, trhá sebou do strany. Nic nepomáhá, je silnější než ona.
Celá naše skupinka teď tvoří kolem nich kruh. Později z něho vystupuje Elledär.
"Jsem rád, že tě zase vidím, Elsu. I když okolnosti moc přívětivé nejsou."
No ano, vzpomínám si! Ta skrna okolo oka.. už jsem ji viděla. Měl ji jeden z členů Canistreiské smečky - té, kterou vedl Kotori. Pamatovala jsem si přesně takovou skvrnu. Takže to je ona? Elsu?
"Ty.." Chrčí znechuceně při pohledu na Ella.
"Proč jsi nás napadla? Jsi stejná jako my." Náš velitel jde rovnou k věci. Tváří se děsivě vážně, jakoby nás právě napadla osmihlavá saň.
Elsu si pohoršeně odplivává do trávy.
"Co je ti do toho? Plním tady poslání."
"Poslání?" Elledärovy temné oči se zúžují do pohých černých štěrbinek. "Jaké poslání?"
"Musím zabít Zrádce."
Kruhem to nervózně šumí. Někteří napínají všechny svaly v těle, připravení skočit Elsu po krku, jiní jen stojí a tiše naslouchají další části rozhovoru. Jsem zmatená. Tím Zrádcem myslí toho Strážce, kvůli kterému jsou teď prokletí? Ale toho přece nikdo nikdy nenašel..
"Jaks' přišla na to, že se schovává zrovna tady?" Vyzvídá Elledär dál, zachovává si přitom svůj ledový klid, což ji musí dohánět k šílenství.
"Řekli mi to. Řekli mi, že se schovává tady." Sjíždí nedůvěřivým pohledem celou smečku. "Kde je?!"
"To je zlé.." Špitá Isi po mé pravé ruce. "Kotori by nás nikdy jen tak nenapadl. Tohle nemůže být z její hlavy."
"Je možné, že ji někdo očaroval?" Jo, zní to hloupě. Ale dávalo by to smysl. Isi něco málo o Magii věděla. Určitě poznala, že s Elsu není něco v pořádku.
"Možné to je. Ale tenhle druh zaklínání není zrovna obvyklý.."
Elledärovi v ten moment pár věcí nejspíš taky dochází. Oči všech přítomných téměř visí na něm a čekají na jeho verdikt.
Nakonec se zadívá Elsu do tváře a promlouvá pevným hlasem: "Měla jsi nejspíš špatného informátora. Nikdo z mých přátel není Zrádce. Tím jsem si jistý."
Jeho slova jako by měla kouzelnou moc. Cizí Strážkyně okamžitě couvá před jeho přísným pohledem, na znamení kapitulace upouští do trávy svůj luk. Soucítím s ní. Mít proti sobě protivníka jako on, bez delšího přemýšlení beru nohy na ramena.
Elsu je naštěstí o něco statečnější než já. Přestože jí v očích stále doutnají plamínky vzteku, sklání hlavu a nechává se Ithäkim odvést do Tiamätina úkrytu. Ostatní je postupně následují - z většiny ne příliš nadšeně. Chu'si neustále podrážděně prská na všechny strany jako kočka, které někdo šlápl na ocas. Nakonec zůstává dobrovolně na hlídce.
Kyra odchází zajistit její a Isin úkryt, než padne tma. Demöthi starostlivě pokukuje po Tiamät. Vypadá neskutečně unavený, ta honička po lese ho asi pěkně vyčerpala. Srdce mi těžkne, když mi dochází, jak moc se o Tiamät bojí. Ona ale jeho pohled ignoruje. Nemá na těle ani škrábnutí kromě odřeného ramene a dlaní od smůly. I její chování je jiné než normálně. Po návratu do vesnice s nikým nepromluvila, ani Demöthimu neoplatila žádnou z jeho poznámek. Mlčky se choulí na pařezu, očima hypnotizuje očouzená polínka v ohništi. Demöthi provádí pár zoufalých pokusů rozveselit ji, ale své úsilí brzy vzdává a následuje příkladu Kyry.
Elledär pořád stojí na břehu Jezera. I k němu se Demöthi pokoušel mluvit, při cestě domů u kamaráda zastavil a tichým hlasem řekl něco, čemu jsem nerozuměla. Po táhlém váhání Ell lehce pokývl hlavou, což Demöthimu nejspíš stačilo. Dál už nevyzvídal a šel si po svém.
V Tiamätině skrýši mezitím začala jakási porada. Jsem tady já, Isi a Ithäki. O chvíli později přichází i Elledär. Nesedá si ale do čela jako obvykle. Zaujímá místo ve stínu u vchodu, prsty si proplétá před obličejem. Takhle vážného jsem ho dlouho neviděla.
Elsu sedí vedle Ithäkiho a její výraz plný opovržení dokonale vypovídá o tom, co si o něm myslí.
Protože je venku zataženo, uvnitř vládne pološero, které proráží jen podomácku vyrobená svíčka ze včelího vosku. Sunu se co nejblíž k ní, abych mohla dávat pozor a zároveň být co nejdál od Elsu. Vypadá to, že cizí Strážkyni nikdo nepovažuje za nepřítele. Mně ale tuhne krev v žilách při pomyšlení, jak mohla Chu'si dopadnout, kdyby nestihla tak rychle zareagovat na její bleskový útok.
"Co ode mě ještě chcete?" Syčí zajatkyně, s neskrývaným znechucením upírá pořád oči na Ithäkiho. "Zbavte se mě. Držte se zákonů. Pokud Lyconyjský zradí svou smečku, musí být potrestán. Zabte mě."
"To povídej holubům." Ithäki si posměšně odfrkává. "Kdo se má furt ohlížet na zákony? Copak nemáme dost kreativní myšlení na to, abychom problémy vyřešili i bez nich?"
Elsu mrká, vyvedená z míry jeho odpovědí.
"Co vy jste to za Strážce? Jestli mě nezabijete, bude to hřích. A mám pocit, že zdaleka nebude jediný." Při těch slovech upírá pohled na mě. Do srdce se mi v tu ránu zabodává provinilost a zaplavuje mne výčitkami. I když vlastně ani nevím, co bych si měla vyčítat.
"Asi si to teď nechceš přiznat, ale i ty jsi součástí něčí duše." Ithäki mírně zvyšuje hlas, aby strhl pozornost zpátky na sebe. "Měla bys chápat, že na všechno v životě neexistuje zákon. Nechceme ti ublížit, protože jsi jedna z nás. Nebo snad chceš, abychom se taky podíleli na vyvražďování vlastního druhu? V dobách, jako je tahle, není místo pro nenávist. Musíme držet při sobě. Jen tak zůstaneme silní."
Elsu částečně zapomíná na svůj vztek i na veškerou odtažitost. Nebojácně teď hledí přímo do mladíkovy tváře, stejně omráčená jako já. Ithäkiho velkorysý způsob myšlení má v sobě zvláštní kouzlo stejně jako Elledärův. V tomhle ohledu jsou si neuvěřitelně podobní, až to člověka děsí.
Po úkrytu se rozlévá ticho. Ell do debaty nijak nezasahuje, stále jen šilhá skrz prsty do prázdna. Sem tam zaprská svíčka. Elsu se chvěje po celém těle a zatíná dlaně v pěst. Je vidět, že svádí vnitřní boj sama se sebou. Nechápe to. Před chvílí se nás pokusila zabít a my děláme, jako by se vůbec nic nestalo.
"Ty tam vzadu." Skřípá zuby. Naklání hlavu Ellovým směrem, vlasy stažené v rozcuchaném copu jí padají přes rameno a zčásti tak zakrývají obličej. "Je pravda, co říká tady pan netopýří mozek?"
Elledär nehne ani brvou. "Lépe bych to nezformuloval."
"Víš, co se stane, když porušíš pravidla." Syčí Elsu. "Zemřeš."
"Přirozeně. Každý musí jednou zemřít. A jestli je smrt podmínkou k tomu, abych ochránil svoje lidi, pak jsem ochotný ji podstoupit. Já se smrti nebojím."
"Jste blázni." Vrčí. "Jen nejsilnější přežijí. Nešpiňte si ruce s někým, kdo je vám neužitečný."
Ve vzduchu visí příslib hádky. Ithäki se s rukou rozpačitě zabořenou ve vlasech otáčí ke mně a Isi.
"Tak na tohle nemám. Jsem to jenom já, nebo máte taky pocit, že vůbec nepochopila, o čem tady celou dobu mluvím?"
Elsu znovu vybuchuje vzteky a nebýt pohotového zásahu Isi, nejspíš by Ithäkimu vyškrábala oči.
"Nenech se jím vyvést z míry, Elsu z Canistreiských hor." Chlácholí ji. "Nezáleží na tom, co bylo. Teď jsi pod naší ochranou."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vera Vera | Web | 17. července 2014 v 19:49 | Reagovat

YESS!!!! Musím se na to vrhnout hned jak budu mít čas! :D což mi připomíná, že jsem si chtěla přečíst i Steam Heart a další povídky na jich blozích, ale prostě...je léto a člověk se válí u bazénu, když může :D

JE to skvělá zpráva, že v SD pokračuješ, (teda prozatím tak, že přibyla další kapitola :) ) Ten příběh mám fakt ráda, takže upřímě doufám, že SD neskončí jen touhle částí ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama