~ EDIT 13. 1. 2017 ~
Blog je sice neaktivní. Ale pořád žije!


Únor 2013

Dočasně uzavřeno

22. února 2013 v 20:56 | Lauren

Moc se omlouvám všem, autorka definitivně rezignovala a její tvorba jaksi stagnuje. Po posledním neúspěšném pokusu o návrat se tedy rozhodla na čas uvést blog do stavu neaktivního a pozastavila jeho činnost na neurčito. Při té příležitosti by se nejradši přetáhla přes hlavu pánvičkou, protože už nemůže najít čas nejen na psaní, ale i na přečtení skvělých povídek té spousty úžasných talentovaných lidí, které tady poznala. Takže se na čas odebírá na odpočinek zpátky do stínů, odkud přišla, z části i proto, aby si urovnala myšlenky a aby si mohla v klidu rozmyslet pokračování svých blábolů.

Ještě jednou se omlouvám. Můžu se snad jen pokusit slíbit, že blog bude stávkovat jen po určitou dobu. Mezitím mě příležitostně naleznete na deviantART, popřípadě na mailu uvedeném tady.

Prozatím ahoj a přeji všem hodně inspirace a spoustu nápadů! :)

Pohádka o (ne)rozumné princezně

7. února 2013 v 11:17 | Lauren |  Jednorázové - Vlastní tvorba

*Pozor. Tohle bude dlouhý výkec..*
Po velmi dlouhé době ahoj všem. :) Po milionté první se omlouvám. Hlava mi stávkuje neustále a jen tak asi nepřestane. Ale zlepšuje se to (aspoň zatím), takže můžu - sice jen z části, ale i tak - trochu normálně fungovat. Co se týče psaní a všeho, co nesouvisí se školou. Slíbila jsem, že příležitostně přidám nějakou patlaninu, která bude publikovatelná na blogu. A tak třikrát hurá (nebo spíš třikrát smůla) - blbost je na světě! V komentářích někdo napsal, že by rád BR. Nebojte, dělám na BR i SD, ale jde mi to pomalu. Proto dneska jenom jednorázovka.
Varování k následující patlanince: Nelekejte se, prosím. Začala jsem číst Annu Kareninu (za prvé pro to, že je na seznamu knížek k maturitě a za druhé pro to, že jsem se chtěla přesvědčit, jak je film - kromě úžasných vedlejších postav - podivně zkreslený. Jsem šťastná, že jsem se nemýlila. Knížka má v sobě kouzlo, které film postrádá. Jako vždy.) Asi jsou nějaké erupce na slunci, když člověk trpící elricovskou romantikou začne číst historický román. A ještě k tomu Tolstoj. Těžko říct. Věc se má tak, že jsem se naprosto ztotožnila s jednou vedlejší postavou, která se na svět dívá stejnýma idealistickýma očima jako já. Příliš přemýšlí a to se mu nevyplácí. Tahle "pohádka" je jednou z hlavních myšlenek celé knížky. V podstatě se tomu ani nedá říkat pohádka. Je to jen jakýsi vnitřní boj každého z nás. Trošku jsem se chytila Tolstoje a jeho stylu psaní, tak se nelekněte. Jména hlavních postav jsou zcela záměrná. Ideálním řešením by bylo, kdyby síly obou dvou byly v rovnováze. Ale pryč s idealistickým myšlením. Omlouvám se za proslov, snad se bude trochu líbit. :)