~ EDIT 13. 1. 2017 ~
Blog je sice neaktivní. Ale pořád žije!


SD ║ Kapitola 15. 2/2

23. července 2012 v 22:09 | Lauren |  Lyconyové: Strážci duší

Kap. 15 část 2.

UPRAVENO červen 2015

"Cože?" Protestuju rozzlobeně. "Čekáš ode mě, že se budu učit bojovat? Jak tě mohlo něco takového napadnout? Všichni, na kterých mi kdy záleželo, jsou pryč, protože lidé válčí. Nechci být zrůda jako ostatní."
"Je mi jedno, co chceš a co ne." Promluví už zase dokonale vyrovnaným hlasem. "Čekám od tebe jen to, co je ve tvém vlastním zájmu." Provokativně se přiblíží, ale já svoji zbraň skloním.
"Co mi uděláš, když odmítnu uposlechnout?" Odseknu. V jeho očích se roztančí zákeřné jiskřičky.
"Odmítneš?" Další krok vpřed. "Jak myslíš. Potom ber tohle jako rozkaz."
Než se stačím vzpamatovat, zaútočí. Mocně se po mě rozmáchne, klacek prosviští vzduchem jako nabroušené ostří Tiamätiných dýk. Naštěstí stihnu uskočit. Jenže radost z počátečního úspěchu netrvá dlouho. Instinktivně se uhýbám dál, jeden nebo dva útoky se mi dokonce povede zablokovat. To mě totiž ještě pan generál, dá se říct, šetří.
"Jsi mrštná jako lasička." Konstatuje uznale, jakmile se šikovně vymaňuju z dalšího přesného výpadu. "Ale to ti v boji stačit nebude."
Pod nohy se mi náhle připlete bludný kořen. Zavrávorám a přestanu dávat pozor, na což samozřejmě čeká. Využívá toho, vrhá se vpřed a přišpendluje mě ke stromu.
To jako opravdu? Zbláznil se? Narcis jeden! Demöthi měl pravdu. Někdo by ho měl konečně naučit, jak se chovat k ženám.
Snažím se mu vykroutit, ale nic nepomáhá. Cítím na krku přimáčknutou větev, nemůžu dýchat. Mé plíce dávají po tak prudkém výdeji energie výpověď, pracují jen na padesát procent.
"Prosím, Liss." Šeptne, je teď tak blízko, že se mě skoro dotýká špičkou nosu. "Pochop. I mě válka připravila o všechny, které jsem miloval. A proto nemůžu dopustit, aby mi vzala ještě někoho dalšího. Prosím, slib mi, že se nenecháš zabít."
Nevěřícně na něj zírám, utápím se v jeho černých duhovkách. Mám vztek. Ale zároveň mi dochází, že na tom něco je. Jak chci získat zpět bratříčka, když nejsem schopná ubránit ani sama sebe? Musím to dokázat. Jenže proč na mně Elledärovi tolik záleží? Má to co do činění s tím, že nejsem obyčejný člověk? Jsem snad pro něj čímsi důležitá, když mě chrání? Pokud ano - jak?
"Nenechám." Kuňknu rozechvěle. Jeho řeč mi totiž někoho připomíná. On by řekl to samé. Vždycky mu šlo hlavně o mě, co bude s ním, ho nezajímalo. Došlo mi, jak moc mi ten panovačný paličák chybí. Kde je ti konec, Joshi?
"Slibuju."
Ještě chvíli se navzájem propalujeme pohledy plnými vděku a porozumění. Pak se konečně stáhne. Zapřu se o kmen, protože se mi nekontrolovatelně rozklepou nohy z toho náhlého návalu adrenalinu.
Někde poblíž se ozývá hlasitá rána. Ell sebou škubne. Z lesa před námi vyběhne na cestu udýchaná Yoki. Po tváři i rukou má hluboké škrábance, na zádech nese bezvládný nehybný uzlíček - Kyru. Zdá se, že už jí docházejí síly.
"Elledäre!" Vyjekne přiškrceně, prohýbá se pod vahou malého děvčátka. "Míří sem. Jsou rychlí. Tiamät bojuje s Chu'si na západní straně. Opustila naši pozici u Řeky. Promiň, nedokázala jsem ji zastavit."
Elledär pohotově přiskakuje a zachytí ji, aby neupadla. "To nic. Měl jsem to předvídat. Vraťte se zpátky do tábora. Ty půjdeš s nimi, Liss." Významně se na mě ohlíží.
"Ale já -"
"Jdi! Postarej se o ně!" Poručí.
Se srdcem zachváceným děsem přikývnu.
"Liss, nic ti není. Díkybohu." V Yokině ztrhané tváři se na pár vteřin míhá úleva.
Elledär se otočí a než se mi podaří Yoki znovu přimět k pohybu, zmizí ve sněhové závěji na okraji cesty.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Natálie Natálie | Web | 23. července 2012 v 22:14 | Reagovat

Super:)

2 Erin Erin | E-mail | Web | 25. července 2012 v 17:59 | Reagovat

Néé, prosím, neukončuj to v tom nejlepším...
Elledär je naprosto úžasnej! Vážně, vážně, připisuju si ho na seznam lidí, se kterýma si musím popovídat.
Scéna se stromem je naprosto úžasná! Taky by mě moc zajímalo, co všechno tím myslí, co se stane, chtěla bych vědět úplně všechno o tomhle příběhu.
Na to, jak je to úžasný a na to, jaký máš talent, by sis zasloužila stovky čtenářů. Co já bych dala za to, abych tenhle příběh mohla držet jako knihu a zalistovat si ve chvílích, kdy mám chuť se vrhnout po kvalitním příběhu s naprosto originálním a strhujícím příběhm.
Nakonec mi zbývá jen říct... jen tak dál! Jsem strašně zvědavá, co se bude dít dál s našimi milovanými hrdiny.

3 Lauren Lauren | Web | 28. července 2012 v 20:57 | Reagovat

[1]: Díky. ;)

[2]: Děvče, ty mě vydíráš. :') Hrozně moc Ti děkuju! Fakt, nemám nápad, co udělat, abych se odvděčila. Jsem taky ráda, že jsem nakonec SD nepozastavila. Určitě, už se píše pokračování. :)
Elledär je můj oblíbenec. Ale z vlastní zkušenosti radím, dávej si na něj pozor. Abys na konci nebyla překvapená.. o:) *tajnůstkářsky se culí a mne si ruce*
Ještě jednou Ti děkuju za nádherné kometáře a jestli se někdy náhodou stane, že si vydupu vlastní knížku, jedno z prvních VIP vydání poputuje na Tvojí adresu! :)

4 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 2. srpna 2012 v 9:50 | Reagovat

POkračovanieee :D Jeee :D Takže sa nič nekončí :D Jedna z najlepších správ za tento týždeň - Lauren je späť :) A v plnej sile ako pozerám... Fakt geniálne. Božské, nepochopiteľné a.... Nie. Nechápem ako to robíš. Ako dokážeš tie slová vedľa seba ukladať s takou ľahkosťou, že sa nad tým až čloevk musí pozastaviť, ako dobre sa mu číta. Eh ty.... Z teba raz bude nový Tolkien :) JA to viem... Ňuchám čuchám obrovský potenciál s neuveriteľnou fanzáziou a neopakovateľným štýlom písania. Hej, viem že už som to hovorila tisíc krát ale vždy keď prečítam niečo tvoje, opäť zostanem len nemo zízať na obrazovku a spätne si čítam pasáže, ktoré ma najviac dostali. Ja... Ťa neskonale obdivujem. Patríš medzi moju trojicu blogerov, ktorých uctievam a ktorým verím, že to raz v písaní dotiahnu na vrchol. :) klaniam sa ti....
Oooo, inak kapitola plná odhalení! Chudák Tiamat... Už ju nebudem odsudzovať... Holka jedna... Vytrpela si svoje. Hmmm... Vieš, ešte by ma celkom zaujímalo, S kým mal Ell syna. No vážne! Alebo u nich to funguje inak? :D Dobre dobre, srandy bokom, je tu vážna situácia. Ale veď oni to zvládnu, sú to iný machri... Prčic, ale nebolo by od veci keby si napísala pokračovanei čo najskôr :D Sa tu aj tak trasiem ako ratlík a pomali sa modlím aby sa nikomu nič nestalo. Pekne prosím prosím prosím prosím *nahodí kukuč kocúra v čižmách zo Shrecka* :-))))

5 Lauren Lauren | Web | 2. srpna 2012 v 23:31 | Reagovat

[4]: *Rozsvítily se jí oči jako dvě vánoční prskavky na Silvestra, když uviděla ten dlouhý komentář od vrátivší se C.V.O.K.*
Další děvče-vyděračka. VIP. :) Děkuju! V tom s panem Tolkienem bych si dovolila oponovat. On je pro mě Velký pan Spisovatel a já jen malá titěrná tečka u jeho nohou. Budu ráda, když se mu přiblížím aspoň ke kolenům. Je mi neskonalou ctí, že se Ti ten můj styl psaní-nepsaní líbí a vzhledem k tomu, co jsi napsala.. nasadila jsi mi laťku zatraceně vysoko, abych nezklamala. Uff. To abych se do toho opřela, což? ;)
*Demöthi nakukuje zpod stolu: Slyšelas' to, Lor? Nebude odsuzovat Tiamät! Děvče, ty máš mé vřelé sympatie!*
Ehm, ta věc s Ellem a jeho synáčkem.. :D No, moc se zrovna necítím na přednášku o tom, jak se rozmnožují Strážci, takže Ti bude muset stačit, že se to dozvíš v povídce. Prozradím jen, že Ell je taková menší "výjímka". Navíc, to jisté "děvče" je dost důležitá postava, která všechno prakticky dala do pohybu. Chystám i jednu speciální kapitolu z pohledu Elledära.. ale to už jsem snad napověděla až dost. :)
Díky, díky!

6 Ænag Ænag | E-mail | Web | 13. prosince 2012 v 19:58 | Reagovat

Nejsem tak schopná, abych psala dlouho komentáře jako ti přede mnou.
Opět jen žasnu nad Tvou obratností, jsi učiněný mistr...:)
I když tato kapitola nepatřila k nejdelším, odehrálo se v ní toho tolik, že mám v hlavě přetékající kotel, ale ten guláš vznikl asi díky mému umění nechápat. Snad mi další kapitola trochu vyjasní mé otázky...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama