~ EDIT 13. 1. 2017 ~
Blog je sice neaktivní. Ale pořád žije!


Leden 2012

FMA: Bratrství

31. ledna 2012 v 21:40 | Lauren |  Okénko anime-maniaka
Lidstvo nemůže získat nic bez toho, aniž by se předtím něčeho vzdalo. Abychom něco získali, musíme ztratit něco ve stejné hodnotě. To je první zákon alchymie, zákon o rovnosti výměny.

Název: Fullmetal Alchemist: Brotherhood ║ Rok výroby: 2009 ║ Animovaný, dobrodružný, drama, fantasy
FMA je příběh bratrů Edwarda a Alphonse Elricových, kteří vyrůstali jen s matkou v malé vesničce jménem Resembool. Jelikož jejich otec byl uznávaný alchymista, i jeho syny brzy tahle zvláštní věda začne zajímat a s přehnaným nadšením se vrhají do studia jeho knih. Brzy jim ale život změní smrt jejich drahé maminky, která umírá po boji s těžkou nemocí. Oba bratři se shodnou na tom, že bez ní nemohou dál žít a rozhodnou se ji pomocí alchymie vrátit zpátky k životu. Tenhle typ lidské transmutace je ale přísně zakázaný a bráškové na svou nevědomost krutě zaplatí. Edward přijde o nohu a pravou ruku, mladší Alphonse o celé tělo. Edward naštěstí ještě stačí připevnit Alovu duši k blízkému brnění. Zdrcení z toho, co provedli, naleznou útočiště u sousedky Pinaco Rockbellové a její vnučky Winry. Ta je mimochodem blázen do všeho, co se týče mechaniky (sám Ed o ní tvrdí, že má v hlavě místo mozku ozubená kolečka), takže nahradí Edwardovu chybějící nohu a ruku automaily - speciálním druhem kybernetických končetin. Ed s Alem uznávají svou chybu a jeden druhému přísahají, že svá těla dají zase dopořádku. A to by bylo možné pouze s pomocí jediné látky, která obchází veškeré zákony alchymie - Kamenem mudrců. Ale jakou cenu musí člověk zaplatit za to, aby ho získal?


Poznámka: FMA bylo, je a vždycky zůstane číslem 1. Alespoň pro mě. Nese v sobě obrovské morální poselství, nehledě na to, že v rovnocennou výměnu věřím ještě dneska. Těžko něco takového vyjádřit slovy. Ed pro mě představuje naprosto dokonalou představu hrdiny. Buď vám způsobí záchvat smíchu, nebo donutí přemýšlet, popřípadě začnete ždímat jeden kapesník za druhým. Winry, Alphonse, Mustang, Hawkeye, Havoc (on je dokonalý :D), Scar, Greed, Envy, Mai, Hohenheim, Trisha.. popsala bych desítky papírů, kdybych se měla ke každému vyjadřovat. A že bych toho byla schopná. Tak tedy raději shrnuto a podtrženo: každý v sobě máme světlou i temnou stránku. Záleží na nás jakou z nich si vybereme. A dokonce i ten největší padouch může mít v sobě něco dobrého. Jen to v něm musíte umět najít. Díky FMA jsem také konečně pochopila princip Koloběhu života, jelikož "Alchymie je život sám."
Po takové chvále nějaké zápory? Těch 64 dílů je sakra málo. S koncem jsem sice byla smířená předem (v poslední sobě jediný konec anime, na který vzpomínám se slzou štěstí v oku), ale stejně. Skládám nejvyšší pocty autorce Hiromu Arakawové. Ed a spol. mě naučili spoustu nových věcí a já nemám nic, čím bych jim oplatila, ve snaze dodržet rovnocennou výměnu. Díky. :)

**FMA existuje ve dvou verzích. První je z roku 2003 a od mladšího Brotherhood (které jede celé podle mangy) se liší pouze tím, že se po několika dílech přestává držet manga předlohy a vzniká úplně nový příběh. Základ je tedy v podstatě úplně stejný, jen konce jsou jiné. Já osobně mám raději Brotherhood, ale i původní FMA stojí za to vidět - podle mě je tam zase mnohem dokonalejší začátek. :)


SD║ Kapitola 4. - Slib

28. ledna 2012 v 15:36 | Lauren |  Lyconyové: Strážci duší

Pomaloučku, polehoučku, ale jistě. Omlouvám se, že jsou kapitoly tak krátké, ale není moc času ani energie k tomu, se rozepisovat. Tahle kapitolka měla být původně obsáhlejší, ale myslím, že tohle prozatím stačí. :) Prosím, buďte trpěliví. :D



UPRAVENO květen 2015

Kapitola 4. -Slib

"Podařilo se mi štípnout další chleba."
"Hm?"
"Nesu další jídlo."
"To je fajn, dej ho dětem."
"Nebuď jak malá, Liss. Musíš něco sníst."
Zatvrzele vrtím hlavou a odstrčím stranou dva vonící krajíčky, které mi podal. Jak bych teď mohla mít chuť k jídlu? Ostatní jsou důležitější, mají život před sebou. Já jsem jen bezcenné děcko, co nezná své rodiče, co nedokáže ani zachránit jednoho malého kluka. Co má teď v mém zatraceném životě smysl?

SD║ Kapitola 3. - Zajetí

21. ledna 2012 v 13:45 | Lauren |  Lyconyové: Strážci duší

Moc se omlouvám za ten minulý škaredě useknutý konec. Je to nemoc, strašná nemoc, na kterou ještě nevymysleli účinnou protilátku. :D Obrňte se trpělivostí, protože ještě tu pár podobných konců bude. Jsem vyděračka. :P
Tyhle první kapitoly mi připadají pořád spíš jako úvod, hlavní myšlenka se rozjede teprve až se objeví další hlavní postava, kolem které se to vlastně celé točí.. ale nepředbíhejme událostem. Záčatky jsou vždycky moc důležité. :)



UPRAVENO květen 2015

Kapitola 3. ~ Zajetí

Cesta trvá snad věčnost. Od té doby, co jsme nastoupili do dodávky, z nás nevypadlo jediné slovo. Chci vědět, co se děje. Toužím po odvaze pohádkových hrdinů, toužím se našim únoscům postavit a zachránit tak mého bratříčka. Ale nejsem žádný dokonalý rytíř ani princ, jsem jen člověk. Jenom malá holka, která má nepředstavitelný strach.

SD║ Kapitola 2. - Zlom

14. ledna 2012 v 22:01 | Lauren |  Lyconyové: Strážci duší

Někdo tady chtěl delší kapitolu, takže doufám, že Vám udělám alespoň trochu radost. :) Konečně jsem ve svém živlu, protože kupodivu už ve druhé kapitole se něco pořádného děje. Což se u mého stylu psaní moc často nestává. Ale za pokus to stálo. :) Kdybych měla mít jen kratičkou poznámku - zvláštní pozornost věnujte postavě Emily. Ta sice zase na delší dobu z příběhu zmizí, ale nakonec si zahraje taky docela významnou roli.
Přeji příjemné čtení. :)


UPRAVENO květen 2015

Kapitola 2. - Zlom

Sen. Krásný sen. Nepamatuju si, kdy naposledy se mi něco podobného zdálo. Sedím v trávě plné ranní rosy a pozoruju bratra, jak pronásleduje motýly. Směje se, vyhrožuje jim, že mu neulétnou. Pohrávám si prsty s květem pampelišky a zpívám známou ukolébavku. Nechce se mi odtud. Jsem šťasná.
Náhle mě někdo chytá za rameno a jemně ho stiskne. Alec se zarazí uprostřed pohybu s pohledem upřeným kamsi za mou hlavu.
S ucuknutím vzhlédnu. Stojí nade mnou mladá žena s kudrnatými vlasy, hypnotizuje mě pohledem svých tmavých očí. Navlas stejných, jako jsou ty moje. Poznávám ji. Má matka -

SD║ Kapitola 1. - Hra

7. ledna 2012 v 11:12 | Lauren |  Lyconyové: Strážci duší

Poznámka: Další úvodní seznamovací kapitola. Bohužel, následky ,,spolupráce" nebo ,,nespolupráce" z prologu se dozvíte až později. Přišlo mi, že by bylo dobré si nejdřív obhlédnout hřiště a spoluhráče a pak až rozehrát příběh. Pokud tady pochopíte hlavní postavu, pochopíte i její jednání v celé povídce. Snad se bude líbit. :)


UPRAVENO květen 2015

Kapitola 1. - Hra

"No tak, Liss! Že mě nechytíš!"
Těžce se sbírám ze země a oprašuju z bundy pořádný nános bahna. Už zase hrajeme s mým malým bratříčkem a dalšími dětmi z vesnice na honěnou. A zase se mi do cesty připletl kořen toho prokletého stromu stojícího uprostřed návsi. Sakra!